Vaugines

Když někdo slavný jako třeba Peter Mayle napíše o nějakém místě, jak se tam krásně žije, vyvolá tím v dnešním globálně turistickém světě takovou vlnu zájmu, že ono místo nakonec přijde o to, proč se tam tak dobře žilo. Peter Mayle proslavil kraj Provence jaksi celkově a díky mu i za to, že návštěvníky, které sem svými knihami přivedl, zároveň vtipně a nenásilně vyškolil, jak se tu pohybovat a chovat, aby nepůsobili jak sloní stádo v porcelánce. A alespoň někteří turisté se o to snaží. Sám Mayle však na svou slávu doplatil, protože nepoučitelní zvědavci ho v Lourmarinu tak otravovali, že odsud raději prchl.

Po několikaleté pauze v Británii se do milované Provence vrátil a bydlel na utajovaném místě. Tím byla vesnice Vaugines nedaleko Lourmarinu, což mohu celkem bez obav prozradit, neboť krajničky nemají takovou čtenost, že bych klid a nedotčenost starodávného Vaugines nějak ohrozil. Obec, která má dnes necelých pět set obyvatel, okouzluje prostou krásou a skutečnou autentičností. A protože jsme v Provence, má nejméně tisíciletou historii.

Nejstarší zmínka o vesnici Vaugines pochází z roku 920, roku 1099 je potvrzena existence malého kláštera v místě dnešního kostela sv. Bartoloměje. S ním se člověk potká ponejprv, přijede-li sem po D56 od Cucuronu, a musí si Vaugines hned zamilovat. Doslova svatý klid před kostelem se skoro ani nechce rušit fotografováním. Spíš by bylo vhodnější rozbalit malířský stojan nebo aspoň vyndat skicák.

Ve třináctém století v horní části obce vyrostl hrad, neboť v té době se všeobecně hradům dařilo, počátkem století sedmnáctého byl už opuštěný a na konci století zmizel. Vesnice ale zůstala, vesničan přežije všechno, dokonce i dvě morové rány. Kamenné domy a úzké uličky Vaugines o tom sice taktně mlčí, ale nejspíš obsahují i nějaký ten kámen z rozebraného hradu, však vesničané nic nevyhodí. Náměstí s fontánou před radnicí je přirozeným středem Vaugines a pokud jste viděli některý z filmů režiséra Claude Berriho, mohou se vám zdát povědomé. Filmaři tímto krajem brousí už odedávna, hledají a nacházejí zde půvabné exteriéry, které pak přispívají k oné poněkud zrádné popularitě místa.