Simiane

V samotném středu Luberonu na kopečku obklopena levandulí si hoví Simiane-la-Rotonde. Obec je zařazena mezi takzvané "cité de caractere", ale které z míst tady v Provence charakter nemá? Člověk sem přijede a hned by tu chtěl zůstat. V Provence mě tato touha přepadá pořád, i když vím, že po nějaké době bych chtěl vyrazit někam jinam. Neklid turisty by se pral s klidem filozofa, a to nemluvím o přijetí domorodci, na které nestačí ani celá generace.

Možná to měl podobně i Otakar Kubín, když v roce 1920 poprvé navštívil Provence a o rok později se zde se svou druhou ženou usadil. Jeho dům v Simiane navštívil i Pablo Picasso, který Kubína podpořil v jeho novoklasicistním výtvarném názoru.

Kubín přijal francouzské občanství a svá díla začal podepisovat jako Othon Coubine. Jako mnoho dalších malířů uchvátila ho zdejší krajina, jeho plátna halí typický nazlátlý opar. Ale i přes obrovský umělecký úspěch a finanční zajištění v dopisech přátelům často píše, že by nejraději všechno prodal a odstěhoval se zpět do Boskovic. Francouzi jej prý stejně nikdy nepřijali a on se nikdy necítil být Francouzem. Ale slunce Provence má větší sílu než to moravské a nedovolilo Kubínovi odejít. Zemřel v roce 1969 a pochován je v městečku Apt.

Dávno předtím, než se do kraje vrhli umělci, konkrétně ve 12. století stál v Simiane hrad. Patřil šlechtické rodině Simiane-Agoultů. Dnes z něj stojí jen zbytky rotundy, která dala vesnici i zbytek názvu. Příjemné procházky uličkami odhalí krásné fasády domů, vyřezávané dveře a jemně zpracované okenní rámy jako i spoustu dalších detailů. Kubínův dům v Simiane k prohlédnutí nezve, nechává návštěvníky před zavřenými vraty soukromého majitele. Možná jako připomínku toho, že zde malíř nikdy necítil úplně doma.