Biot XXL

Ani ne tři kilometry nad plážemi mezi Antibes a Nice leží Biot, městečko spojené mimo jiné se sklem, keramikou a Fernandem Légerem. Historie tohoto místa sahá až k Římanům, ba ještě dál do pravěku, leč krajničky tak daleko a hluboko nechodí. Ono stačí se projít po Place des Arcades, které pochází ze 13. století a připomíná dobu, kdy Biot byl hlavním sídlem templářských rytířů. Náměstí uzavírá kostel sv. Máří Magdaleny z 15. století, který vyrostl na ruinách kostela původního. Uličky a domy kolem náměstí pochází převážně "jen" ze 16. století.

Zatímco keramika je s Biotem spojena od nepaměti, sklo se tu "usadilo" až v roce 1956, kdy zde Eloi Monod založil sklárnu Verrerie de Biot, v níž obnovil staré techniky foukání barevného skla. Skleněným výrobkům s drobnými bublinkami ve struktuře se říká "verre a bulles" a jsou v Biotu velmi populární. Sklo miluje a sbírá například i norská královna.

Padesátá léta minulého století byla pro městečko zásadní hned dvakrát. V roce 1950 se zde usadil malíř Fernand Léger. Jižně od Biotu zakoupil pozemek, na němž chtěl postavit ateliér a vytvářet keramické sochy. To už bohužel nestihl, zemřel v roce 1955 a tak jeho manželka Nadia na tomto místě vybudovala Musée National Fernand Léger, které vystavuje okolo 350 umělcových děl, od impresionistických prvotin až po velká plátna z 20. a 30. let minulého století.

Jeden by si řekl, že na takové malé městečko je umění a kultury habaděj. Ale kdepak. První, co vás překvapí, když se ocitnete na hlavní tepně - rue St. Sébastien, bude spousta galerií a obchodů se sklem a keramikou a pak různé skulpturální instalace mezi domy, na domech či na chodnících. Můžete sem dokonce jezdit každý rok znovu a nebudete se nudit, protože pouliční galerie se pravidelně obměňuje.

Střed Place des Arcades již řadu let okupuje německý průmyslník Reinhold Harsch, velký milovník sochaře Rogera Caprona. Roger Capron (1922 - 2006) se v roce 1946 přestěhoval do Vallauris, kde založil keramickou dílnu známou jako "Atelier Callis", která spolu s Picassem přispěla k renesanci keramiky ve Vallauris. Reinhold Harsch vytváří zvětšené betonové kopie Capronových soch, jejich kolorování zajišťuje manželka Jacqueline Capron, a společně je vystavují na zmíněném náměstí.

Galeristku Valérie Gaidoz a organizátorku projektu "XXL 2017 - 2018" napadlo, že návštěvníky Biotu provede městečkem prostřednictvím monumetálních děl umělců, kteří mají nějaký vztah k Biotu, kteří jsou všichni tak trochu "biotoise". V budoucnu chce výstavu rozšířit i do nejtajnějších uliček. Ač jsem tu v Biotu byl už třikrát, nejspíš mi nezbyde nic jiného než sem zavítat zase.