Pietrasanta je středověké město v severním Toskánsku, kterému pro jeho mramorové ateliéry a památky říkají Město umělců nebo Malé Athény. Město má sice římský původ, ale je pojmenováno po Guiscardovi Pietrasantovi, který jej postavil v polovině třináctého století jako součást republiky Lucca. Odjakživa byla Pietrasanta centrem zpracování mramoru,...

Město La Spezia v italské Ligurii bývá turisticky trochu opomíjeno, byť jím projdou statisíce výletníků. Ti se ale pouze nalodí v přístavu nebo nasednou na vlak na nádraží a směřují k hlavní atrakci kraje zvané Cinque Terre. Kdo tomuto lákadlu odolá nebo si jím již prošel, může strávit příjemné chvíle v přístavní kolonádě, přilehlých parcích a...

Janov je velké přístavní město, kde se našinec snadno ztratí. Ale zůstane-li ve starém přístavu, z něhož vystoupá do okolních uliček směrem ke katedrále di San Lorenzo, může tu strávit příjemný den třeba ve společnosti Vítězslava Nezvala nebo Karla Čapka.

Pragmatický a technicistní člověk leže či sedě na břehu moře v Lerici, bude přemýšlet, zda Golfo dei Poeti je spíš zátoka nebo záliv. Člověk poetický napíše báseň nebo si vzpomene na jméno Percy Bysshe Shelley a na verše, které zde napsal v době, kdy zátoka či záliv ještě neměla jméno po básnících.

Kdo někdy viděl romantické obrázky některého z městeček italského Cinque Terre čili Pětizemí, dostane neodolatelnou touhu místo vidět na vlastní oči. A i když si všichni neustále stěžují na všeobecnou drahotu, je splnění těchto tužeb dnes mnohem snadnější než kdykoli předtím. A máme tu základ overturismu. Ale nejeďte tam, když už jste v italské...

Mám takový pocit nedokončenosti, nesplnění vlastního závazku, ošizení Krajniček o úžasný kraj Pyrénées-Orientales, jímž jsme courali minulé léto. Teď máme de facto jaro, a kromě jedné vzpomínky na Collioure ze mě nevypadlo nic. Že by neradostné tuzemské i světové dění vymazalo všechny příjemné vzpomínky? Spíš jde o obyčejnou lenost. Tak aspoň ten...

Člověk si rád libuje v představách, které si o něčem oblíbeném vytvořil, i když v hloubi duše ví, že to zdaleka není pravda. Francouzská kuchyně už po staletí představuje pojmem a spousta lidí si tuto zemi skrze jídlo zamilovala dřív, než ji vůbec navštívila. Jako nefrankofonní frankofil jsem vždy toužil poznat Francii i skrze chuťové buňky jaksi...

Jejich revírem je Wroclaw, jejich přitažlivost je vražedná. Nezkoušejte je všechny najít. Nezkoušejte je vyfotit. Lepší bude, když si je prohlédnete uctivě a z dálky, což jsou v jejich případě tak dva metry. Jinak vám totiž hrozí, že u vás vyvolají okamžitou závislost a v městě Wroclawi už nespatříte nic jiného.

Zatímco známější Azurové pobřeží si činí nároky na nejdokonalejší "azúro", nejmodřejším nebem se může chlubit francouzské pobřeží ležící u španělských hranic zvané Côte Vermeille. Konkrétně jeho nejpřitažlivější a nejfotogeničtější místo, město Collioure.

Něco málo z Nimes má na sobě občas každý. Tedy každý, kdo nosí džíny. Město Nimes ležící v regionu Languedoc-Roussillon se proslavilo výrobou plachtoviny pro janovské stavitele lodí. Čilý židovský obchodník Lévi Strauss ji dovážel do Ameriky, kde z ní začal vyrábět pevné pracovní kalhoty. Látku pojmenoval denim z francouzského "de Nimes", tedy "z...